Sourozenci - tresty

Dohadování kluků neustává, je to furt dokola. Jsou klidnější chvíle kdy spolu vychází a hrají si a potom zas je to katastrofa. V poslední době musím říct, že tedy katastrofa.

Vyzkoušíme tedy trest obou, když se cokoliv stane a jeden příjde žalovat nebo si ublíží tak nebudu řešit co kdy a jak a kdo, dostanou trest oba.
U nás to trestání je vyhrožování a bez trestu, tak uvidíme jestli někam dospějeme a hlavně jestli to klukům pomůže.

Došlo to až tak daleko, že se chystáme zbourat půl bytu aby kluci měli veliký pokoj a nenaráželi na nás.

Nora Gavendová - výchova

Napíši pár informací z dnešního sezení u paní Gavendové.
Potřebovali jsme opět pár praktických rad, navést jak pracovat s klukama, ujistit se ve správnosti výchovy  a tím se uklidnit.

Za hodinu a půl jsem toho stihli docela dost a vyřešili asi spoustu věcí.

Řešili jsme především Matěje a jeho úzkostlivé stavy, jeho ubližování a provokování bratra, jeho strachy z osamocení, spaní s rodiči.. odměny, tresty.... U Adámka zase jeho prudší povahu. Jejich bratrský vztah a řešení problémů.

Bylo by to psaní na několik stránek ale vypíši pár bodů co mě nejvíce zaujalo....

Výhoda staršího bratra - straší by měl mít výhody staršího, např. si déle hrát na pc, výběr třeba pohádky... tím pádem se mladší může prát a proč... odpověď zní protože je starší a hotovo, protože to tak je... Mladšího zas můžeme upřednostnit v koupi nějakého plyšáčka nebo mě napadá jízda na dětském kolotoči..

Ubližování - jednou říct nedělá se to, pak říci důraznějí tak to nebude takto se nechováme.. Pak musí následovat bezpodmínečně trest. (myslela jsem, že trest by měl být okamžitý, ale může být klidně odebrání pohádky večer, nebo pc následující den)

Kluci by mohli mít i nějaké pravidelné domácí práce - tím se mohou cítit zodpovědněji. (někdo tyto práce odměňuje, shodli jsme se na tom, že pro nás to není vhodné....)

Nepřipouštět námitky - když třeba bude chtít debatovat o tom, že dnes nechce dát kočkám najíst, když to bude jeho práce, tak nediskutovat, prostě tak to je a hotovo.

Spaní v ložnici, kluci usínají v pokojíčku, ale v noci přechází do ložnice. Nemáme to vůbec řešit, i když je Matýskovi už sedm, jeho úzkosti by se mohly prohlubovat.

Pochavaly - chválit kluky za věci které jim jdou, když se třeba chvíli nebijí nebo nehádají přijít a chválit a chválit.

Oddělovat kluky ve hře - třeba jeden si vezme lego do obyváku a druhý vojáčky v pokojíčku, nebo kreslení....

Tresty - je hodně důležité si v hlavě ujasnit trest a až pak ho vyřknout. My velmi často trest řekli a pak ho nedokončili, takže musíme být více důslední a tresty plnit. Tresty si hlavně rozmyslet aby byly splnitelné.

Být pro děti předvídatelní a čitelní - nedělat postoje které dítě nechápe.

Paní Gavendová řekla pěknou větu, hranici dítěti dávám, protože ho mám ráda.
S tím souvisí to, že s dětmi jak se v hodně výchovných knihách píše, jsme partneři, tak to tak není, my jsme rodiče a oni děti, respektujeme se ale prostě nejsme kamarádi.

Napovídali jsme toho spoustu..... Hodně nám to sezení pomohlo...

Zásady přístupu k dítěti s ADHD pro rodiče

objevila jsem letáček tak přepisuji nějaké info.

1. Poskytujte dítěti bezprostřední a konkrétní zpětnou vazbu na jeho chování. Pokud dítě porušuje stanovená pravidla, pokárejte  ho bezprostředně a konkrétně. Klidně a srozumitelně mu vysvětlete, co se vám nelíbí na jeho chování. Neříkejte, jsi neposlušný a nepořádný, ale začínejte slovy např. nelíbí se mi, že jsi mne neposlechl, vadí mi, že jsi neuklidil....

2. Vyhněte se zevšeobecňování - např. ty všechno pokazíš, z tebe nic nebude, jsi zlý..... Nic nebere motivaci ke snažení víc, než všeobecná ponižující tvrzení.

3. Hodnoťte dítě co nejčastěji pozitivně. Najděte to, v čem je dítě úspěšné nebo dobré, pochvalte ho a snažte se tyto pozitivní vlastnosti co nejvíce podporovat, aby mohlo být dítě v něčem na sebe hrdé.

4. Používejte pravidlo - pochvala před trestem. Pokud dítě dělá něco špatného, zkuste nejprve jeho chování změnit po dobrém, a když vás poslechne, pak je pochválíte. Pochvala má být nejméně 3x častěji než trest a má ocenit a do budoucna podpořit vhodné chování.

5. Používejte pomůcky ke sledování času a důležitých informací.
Používejte budík, aby dítě samo vidělo, kolik mu zbývá času. napište díěti jednoduchý seznam úkolů nebo kartičky s důležitými pravidly - neodcházím při jídle od stolu, vzal sis klíče...

6. Předvídejte problémové situace. Před rizikovými situacemi připravte dítěti přiměřený program (knížka, hračka, soutěž) a sdělte dítěti 1-2 nejdůležitější zásady chování, například - drž se mě za kuru a na nic nesahej.

7. Snažte se o soustavnost a důslednost, aby dítě mělo jistotu, že daná pravidla platí stále.

8. Nerozčilujte se jednejte klidně a hned.

9. Nepovažujte problémy dítěte za svůj osobní problém nebo ze selhání výchovy. Díte tak nejedná ze zlého úmyslu, ale z pocitu vnitřního neklidu nebo z nesoustředěnosti.

10. Smiřte se s tím, co už se stalo, a plánujte pozitivní změny do budoucna. Každý den udělejte hodnocení a proberte s dítětem, co se mu za den povedlo a co ne.Domluvte se, jak příště může své chování změnit. Nezapomeňte  zdůraznit a pochválit každé pozitivní chování.

11. Myslete na budoucnost dítěte.
Nesnižujte požadavky na dítě a nerezignujte na jeho výchovu.

12. Najděte si čas na sebe a na regeneraci svých sil.
Jen klidný a vyrovnaný rodič může být svému dítěti oporou a vzorem.

Obecně doporučované pedagogické zásady pro práci s dětmi se syndromem ADHD / ADD:

• Žák by neměl sedět přímo u okna, aby nebyl vyrušován dalšími vnějšími podněty, vhodné je místo v blízkosti vyučujícího. Doporučuje se, aby seděl v lavici s klidnějším žákem.
• Na stole by měl mít pouze to, s čím se pracuje.
• Kontakt s učitelem by měl být co nejpřímější.
• Učitel by měl znát způsob, jak dítě uklidnit, např. pohledem očí, položením ruky na rameno.
• Učitel musí používat přímé a výstižné věty, důležité pokyny mají být posíleny např. tělesným či zrakovým kontaktem.
• Nepřiměřené chování by učitel neměl přehlédnout, měl by však reagovat tiše a klidně. Žáka by však neměl neustále okřikovat a kárat.
• Žákovu nekázeň nelze považovat za projevy schválnosti.
• Důležité je snažit se podchytit snahu žáka a uspořádat podmínky určitých činností tak, aby dítě bylo úspěšné. Většina těchto dětí lépe pracuje, když může hovořit (písemný projev bývá horší).

• Je vhodné pracovat v co nejmenších skupinách a umožnit, aby žák alespoň část práce udělal správně než aby udělal celou práci chybně.
• Učitel by neměl odměňovat jen výsledek práce, ale i zájem a pohotovost.
• Důležitý je řád a pravidelnost.
• Žák potřebuje k uvolnění mnoho pohybu a někdy i bezúčelnou činnost, aby zregeneroval své síly.
• Vhodné je umožnit těmto dětem pohyb i v průběhu hodiny, zařadit uvolňovací sekvence pomocí her.
• O přestávkách jsou nezbytné četné pohybové aktivity

• Důležité je tyto žáky nepodceňovat (dítě má tendenci se ztotožňovat s tím, za co je okolím pokládáno), je nutné dítěti důvěřovat a podporovat je (např. slovy “pokus se to dokázat” apod.).
• Nezbytné je trpělivě vysvětlovat, co je správné chování a co ne.
• Důležitá je neustálá tolerance a také naděje, že se dítě zlepší.
  

Dalším novým poznatkem je trávení času u televize a pc u dětí s ADHD.
Tyto děti propadají častěji nějakým závislostem at je to závislot na tv, kapesní hře, pc nebo i nějaké jiné těžší závislosti. Proto je velmi důležité kontrolovat čas trávený u tv a počítače.
Vše by mělo být minimálně a hlavně by to měl mít rodič pod kontrolou.
Tyto děti mívají problémy  se spaním a prý se často stávájí závislými na televizi, v noci se probudí a nemohou usnout nebo brzy ráno a zapínají televizi. Počítač a počítačové hry také minimalizovat, ze zkušenosti nám paní Gavendová uvedla příklad, že léčila devítiletého chlapce ze závislosti na počítači.

Pozor, ale nejsou to jen pc hry, jsou to i různé výukové programy, kreslení  pro děti na pc.  Je to celkově strávený čas na počítači.

Celkově by měl být čas vyměřen na 20 min hry na počítači za den.

Proto postupně budeme snižovat čas. Dnes jsem koupila obyčejnou kuchynskou minutku a budeme natáčet, jakmile zazvoní končí hra.

S televizí nemáme takový problém, Matýsek se dívá pouze ráno při probuzení a večer před spaním.

Výborné je komentovat pohádky.

Jako trest se dá použít vyloučení z místnosti.
Např. ubližuje někomu, háže hračky.... pošleme ho vedle do místnosti nebo si sednout na židli (jako taková ostuda)
Důležité je použít pravidlo, že na 1rok věku maximálně 1 minutu trestu. U nás tedy 5 minut, ale je to pro Matěje moc, myslím, že mu stačí 3 minutky.

Některé zásady pro rodiče dětí s ADHD

- trpělivost a klid, nekřičet  - dítě s ADHD potřebuje uklidňovat a ne ještě více třeba křikem popouzet v neklidu. Sama vím, že je to opravdu někdy o nervy, mě třeba osobně hodně pomohlo odejít z místnosti a po chvíli se vrátit a nebo napočítat do pěti či desíti a pak reagovat.

- klid v rodině - tyto děti jsou hodně citlivé, proto je dobré navodit vždy klidnou domácí atmosféru, nějaké pře mezi rodiče neřešit před dítětem.

- spolupráce všech členů rodiny - manželé, prarodiče a ostatní členové rodiny, kteří jsou v častém kontaktu s dítětem, by vždy měli dodržovat hlavní zásady které jsou určeny. U nás byl třeba problém s prarodiči, babička umí Matýska vždy pěkně uklidnit, ale děda ten mu nedává žádné hranice, všemu se směje a neskutečně umí Matěje jak říkám rozdivočit.

- chválit a oceňovat - dítě by mělo být hodně chváleno, vždy povzbuzovat ve věcech co mu nejdou, neshazovat ho, pokud vím, že mu nějaký ukol nejde, raději se mu vyhnu nebo mu nějak pomůžu aby měl pocit, že to zvládl

-  bodovací systém - u nás měl jednu dobu velký uspěch. Měli jsme magnetickou tabuli na kterou jsem dávali špatné body a dobré body, na konci dne za více dobrých bodů měl malý dáreček -figurku z kinder vajíčka.  Byl hrozně nerad, když tam dostal škaredý obrázek.

- soukromí rodičů - trvat si na svém soukromí. I když to zní jako maličkost myslím, že je to důležitá věc. Bez našeho svolení nesmí kluci do kabelky a manželovi do batohu. Manžel má i jednu skřín kam kluci nesmí, pouze se svolením.

- dárky - dárky by měly být opravdu vždy odměnou  nebo jako dar k narozeninám... S tímto stále bojuji, když jdu do obchodu vemu klukům třeba časopis, gormita, malou knížku a oni jsou zvyklí něco dostávat, nevyžadují to, ale neváží si dárků.

- jak co říkám - nemělo by se dětem s ADHD říkat, ty zlobíš, jsi zlobidlo. Měli bychom s nimi mluvit způsobem - ty se nechováš pěkně, tvé chování se mi ale vůbec nelíbí.
Tak i nálepkování dětí - jsi stydlivý, nesmělý.....

- stát si za svým - pokud řeknu, že to tak nebude tak to tak opravdu nebude. Když řeknu, že ted to nedostane, ted tam nepůjdeme tak opravdu ne.

- práce - dítě by se mělo vždy na práci navnadit, nenutit, prace má být krátkodobá, pokud možno formou hry a samozřejmě i za malý úspěch chválit.

- řád a pravidelnost - nemusí to fungovat u každého dítěte, ale já i Matěj máme rád řád a pravidelnost, např. má problémy se spaním ve školce, takže každý čt tam spí a přesto nejede vlak, v pátek má vždy školu... Večer před spaním se jdeme umýt, pak hrajeme na schovku a kluci jdou do pokojíčku.....

- schválnosti - rodiče by si měli uvědomit, že dítě nedělá plno věcí naschvál aby nás naštvalo. Důležitá je tolerance rodičů.

- unavenost - tyto děti jsou hodně unavené. Během dne zavést odpočinek třeba u čtení knížky, pustit pohádku. S únavou bojujeme u nás doma odjakživa. Matěj vstává kolem páté hodiny, byly měsíce kdy to bylo i ve čtyři ráno, odpoledne již nespí a tak od čtyř odpoledne přežíváme :-)

VÝCHOVNÉ ZÁSADY...

Bylo období kdy jsme s manželem opravdu nevěděli co s Matýskem dělat, jestli postupujeme správně ve výchově, jak chválit jak trestat.  Do toho malý brácha, kterého Matěj neměl moc rád a když mohl tak mu ubližoval. Když Adámek začal chodit Matěj ho klidně zhodil ... neměl vůbec nějaký cit.
Byla jsem neskutečně vyčerpaná, vstával kolem půl páté, páté ráno a usínal kolem desáté či později. Samostatná hra nebyla téměř žádná.
Potřebovali jsme od někoho konkretní rady na naše konkretní problémy.
Dlouho jsme nemohli najít nikoho kdo by nám takto pomohl. Knih jsme měli načtených spoustu, ale stále to neřešilo náš problém.
Pak jsem u Slezské univerzity Opavě s pobočkou v Krnově absolvovala kurz sociálního pracovníka a tam jsem narazila na paní Noru Gavendovou. Velmi sympatická paní, která pracovala jako sociální pracovník na zvláštní škole, na speciální škole při psychiatrické léčebně, v pedagogicko psychologické poradně, pracovnice linky důvěry a prošla spousty výukových kurzů.
Na paní Gavendovou jsme se obrátili a domluvili si schůzku.
Celý měsíc jsem si psala co Matěj dělá, nač se chci zeptat abych opravdu nic nezapoměla.
Schůzka proběhla výborně, paní nám opravdu hodně poradila jak se chovat, jak s Matýskem mluvit, kde jsou pevné hranice, kde můžeme povolit a kde zas ne.
Konečně jsem se dočkali tolika odpovědí a tolika rad, které jsme dlouho sháněli.
Nyní se chystáme opět paní Gavendovou kontaktovat a domluvit si další schůzku.