Konec července.
Polovinu prázdnin máme za sebou, je to hrozně dlouhé s oběma klukama. Každý den musím něco vymýšlet. Vstáváme hodně brzo a tak ten den je opravdu dlouhý, od pěti od rána něco vymýšlet do osmi večera je toho dost.
Dnes jsme měli jet k logopedovi, ale v děvět ráno jsem se koukala na Matěje a měl hrozně napuchlou tvář, tak jsem ho vedla k zubař, tam dovolená, naštěstí zástup jen o jedno patro níž a Matýskovi musel pan doktor zub vytrhnout, hned vedle má další špatný tak snad to bude v pořádku a nepůjdeme zítra znovu. Uvidíme jak to bude vypadat ráno. Byl hrozně statečný. Zatím to má stále hodně napuchlé.
Logopedie mě hrozně mrzí, je to to co nejvíc potřebujeme a jsme objednaní  až za měsíc.
Zítra se dostaneme hned ráno nachvili k učení, pak nám dojde návštěva a odpoledne už toho moc neuděláme.
Matěj dnes použil při tvorbě věty, si , nemůžu si ted vybavit v jaké větě to bylo ale bylo to tam.
Začal i mluvit ve větách, nejsou to žádná souvětí, ale je to věta o tří slovech, gramaticky nesprávná, však pokrok je.