Je pravda, že teď moc nepíšu.
V první řadě není moc času, v práci toho máme dost, do toho občasné školení a pak jsem ráda, že večer zalehnu a nic nemusím.
Vážíme si s manželem společného času, kterého je málo, takže jsme taky víc spolu.
Venku je tepleji tak víc couráme po ulicích a lesích, připravujeme se na naše první společné stanování, tak koukáme po místu a dokupujeme potřebné věci, ještě nám chybí kotlík a snad výbava již bude celá.
Adámek nám dává také hodně práce, je neskutečně živý, vznětlivý a vzpurný, tak je to od šesti od rána až do večera boj.
Matěj byl teď nemocný, týden zavřený doma mu taky nepřidalo. Jsou to kluci, kteří se musí nějak vyběhat aby byli klidnější.
Učení každopádně nezanedbáváme, jen co to jde, děláme vždy krátké opakování všeho.
Školu navštěvuje téměř pravidelně co týden, čekáme i na další setkání předškoláčků.
Logopedii jsme museli odložit, takže pauza bude cca dva měsíce, to ale u nás neznamená, že nepracujeme.
Další vyšetření nás čeká ještě alergolog, kde budeme upřesňovat alergie, atop. ekzem ....
Žádné komentáře:
Okomentovat