Vývojová dysfázie

Vývojová dysfázie je zvláštním způsobem narušený vývoj řeči u dětí. Řečový projev většinou nechybí úplně, vývoj řeči je však opožděn a liší se kvalitou od normálu. Dítě není schopno se vyjádřit, nemluví vůbec nebo vydává pouze zvuky, mívá svůj vlastní slovník, kterému rozumí často jen nejbližší osoba.  Již naučená slova dítě komolí, neumí skloňovat, časovat, používá nesprávný slovosled. Příznaky se projevují u jednotlivých dětí v různé intenzitě. V pozadí těchto obtíží stojí problém s porozuměním mluvenému slovu, s analýzou zvuků.
Příčina tkví v  poruše centrálního nervového systému, tedy mozku, a to zejména jeho sluchové a řečové oblasti. Protože se nemoc netýká jen mozku, ale i sluchu a mluvidel, péče o děti musí být komplexní. Podílí se na ní dětský neurolog (specialista na mozek), foniatr (odborník na sluch), logoped (specialista na správný řečový projev) a psycholog (protože dítě může mít problémy i v jiné oblasti vnímání a myšlení).

Příznaky

• postižení všech jazykových rovin / viz. kapitola Řeč a jazyk
• porucha krátkodobé verbálně akustické - slovně sluchové paměti. Děti velmi špatně opakují slyšené, tím je ztížen proces osvojování řeči přirozenou nápodobou. Sluchové vnímání je narušeno obecně. Děti špatně rozlišují hlásky, obtížně vnímaní slovní melodii a rytmus. U dítěte s VD se proto zpočátku vůbec neprovádí korekce artikulace.
• poruchy časoprostorové orientace
• poruchy optické diferenciace, rozlišování figury a pozadí, podobnosti tvarů
• narušení hrubé i jemné motoriky / grafomotoriky. Děti často působí „nemotorněji“, hůře zvládají těžší koordinační činnosti, jako např. chůze do schodů, odrážení na koloběžce, nebo jízdu na kole.
• typické znaky v kresbě

Diagnostika

Dítě by mělo být vyšetřeno klinický logopedem nejpozději ve 4 letech. V optimálním případě by mělo být sledováno již po 3 roce. Diferenciální diagnostika by měla probíhat ve spolupráci s foniatrem a klinickým psychologem, eventuelně dětským neurologem.

• klinický psycholog vyšetří aktuální rozumovou úroveň dítěte. Zjišťuje, zda je intelekt rozložen rovnoměrně, nebo v neprospěch verbálních složek IQ. Verbální IQ se projevuje jazykovým citem, používáním vhodných slov, chápáním významu slov a uměním rozlišit rozdíly ve významech slov. Děti s VD většinou mají nerovnoměrné rozložení v neprospěch „verbálních složek“. Psycholog také pomáhá stanovit míru výkonové zátěže, která je u každého dítěte individuální.
• foniatr, specialista ORL, se zkušenostmi z oblasti dětských vývojových poruch, který objektivně vyloučí vadu sluchu a dalšími speciálními vyšetřeními přispívá k určení diagnozy VD.
• vyšetření dětským neurologem doporučuji v některých případech, kdy je zjevná celková organická nevyzrálost.
   
   
   
   
  PŘÍZNAKY
  
  
  Řeč – hlavním příznakem bývá vždy opožděný vývoj řeči, který dává podnět k vyhledání odborníka – logopeda, foniatra. Slovní zásoba je malá, dítě obtížně hledá vhodné slovní spojení.. Při vyjadřování vynechává ve slovech slabiky nebo zaměňuje podobná slova. Dítě také chybuje v časování, ve skloňování, vynechává předložky, zaměňuje slovesné vidy. Věty jsou jednoduché, mají přeházený slovosled. Zápor dítě umísťuje za sloveso. Dítě umí sluchem hlásky pasivně rozlišit, ale nedokáže je napodobit. Má problémy s diferenciací hlásek znělých a neznělých, s rozlišováním měkkých a tvrdých slabik. Zaměňuje hlásky a řeč je nesrozumitelná.
  
  
  Porucha zrakového vnímání – děti s VD mají problém rozlišit postavu od pozadí, to má za následek, že se s obtížemi orientuje v obrázkových knihách. Často nerozeznají tvary a barvy. To se v pozdějším věku promítá v nácviku zapamatování a psaní písmen. Obtíže se zrakovým vnímáním se projevují v prostorových vztazích, děti se např. při hrách nedokáží vyhnout překážkám, nepamatují si cestu domů…
  
  
  Porucha sluchového vnímání – zdravé děti se učí sluchem rozlišovat slova ve větě, hlásky ve slovech, tvrdé a měkké slabiky, a po té délku samohlásek v jednotlivých etapách. Mezi čtvrtým a pátým rokem dokáže dítě rozlišit ve větě slova, následuje vnímání hlásek ve slovech. Děti s VD mají problém se zpracováním slovních podnětů a s jejich uchováním v paměti. – to se nejvíce projevuje v učení. Ve vývoji řeči to způsobuje nedokonalou fixaci řečových vzorů. Děti také nedokáží diferencovat jednotlivé hlásky. Děti s VD nedovedou rozpoznat klíčová slova pro pochopení celkového obsahu řeči. Zaměňují znělé a neznělé hlásky, nedokáží rozlišovat krátké a dlouhé samohlásky, tvrdé a měkké hlásky.
  
  Poruchy paměti, pozornosti a soustředění – paměť – děti si nepamatují základní zadání – nedokáží je použít při plnění úkolů. Hůř s i pamatují delší slova. Potíže mají se zapamatováním krátké říkanky nebo básničky. Nedokáží nakreslit jednoduchý obrázek podle zadání. Porucha pozornosti a soustředění – je pro tuto vadu řeči typická. Dítě je i vnímavější vůči rušivým vlivům.
  
  Kresba – je jedním ze základních prvků diagnostiky a terapie. Z kresby můžeme odhadnout vývoj rozumových schopností. Odhalí poruchy i v oblastech zrakového vnímání a jemné motoriky. Kresba zachycuje úroveň zrakové paměti. Dítě nesprávně drží tužku – jako pinzetu, kreslí rychle, těžkopádně. Rysy kresby dítěte s VD – tvary jsou deformované, čáry jsou tenké, nedotažené nebo přetažené. Dítě neužívá celou plochu papíru. Postava bývá obsahově chudá, chybí detaily v obličeji, nemá např. prsty…
  
  Orientace v čase a prostoru – dítě s VD špatně vnímá a chápe vztahy v čase. Hůře se orientuje v prostoru. Mají také potíže s orientací v rodinných vztazích – vnuk, dcera, syn…
  
  Příznaky jsou velice důležité při diagnostice VD. Včasná diagnostika je dobrým výchozím bodem pro úspěšnou terapii. Na diagnostice se podílí tým odborníků – foniatr, neurolog, logoped a psycholog.
  
  Při nesprávné diagnostice lze vývojovou dysfázii splést s jinými vadami – opožděným vývojem řeči, dysartrií, poruchou sluchu…
   
   
  CO JE TŘEBA ROZVÍJET U DÍTĚTE S VÝVOJOVOU DYSFÁZII  (praktické ukázky ve štítkách naše cvičení-ukoly)
   
  1. Grafomotorika 
  - kresba, důležitý je správný úchop tužky, uvolňovací cviky, různé grafomotorické listy 
   
  2. Hrubá a jemná motorika
  - stříhání nůžkama, mačkání papíru, skládání kostek - komín, stavění lega, navlékání korálků, ukládání malých předmětů třeba v krabičkách od sirek, vkládání tvarů, puzzle,  jízda na odrážedle, kolo, opičí dráha, skok o jedné noze, skok snožmo, vzít pravou nohu - koleno spojit s loktem levé ruky a naopak
   
  3. Zrakové vnímání 
  - prohlížení knížek, učení tvarů , barvy - třeba jen pasivně,  třídění barev a tvarů, stíny, publikace se zrakovým vnímání - co do řady nepatří, co je jiné.... ,  protiklady, velký- malý,  domino,  prostorová orientace - pod - vedle - nad - na , puzzle
   
  4. Sluchové vnímání
  - růzvná sluchová cvičení - říkat pět slov a dvě říci stejné - dítě říká co bylo stejné,  poznávání zvuku zvířat, zvukové pexeso, poznnávání zvuků - klíče, mačkání papíru , poznávání písiček podle melodie,  vyprávění příběhu a dtíě pak příběh odvykládá
   
   5. Pamět a pozornost
  pozornost je důležité trénovat pomalinku, střídat činnosti a dělat je pro dítě zábavnými
  opakování slov, říkadel, písničky,  cvičení na podporu paměti, pexeso
   
  6. Orientace v čase a prostoru
  orinetace na tělo, dny v týdnu, roční období, cvičení časové posloupnosti  
   
  7. Řeč 
  - tvorba jednodchých vět - třeba pomocí kartiček, rozšiřování slovní zásoby,  vykládání pohádek, říkadel, popisování knid a dějových příběhů